Jak přežít poruchu srdečního rytmu
Ačkoli rada vypadá neobvykle, je to podle přednosty kliniky kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny Josefa Kautznera skutečně možnost, jak si zachránit život. Fibrilace komor je častou komplikací infarktu myokardu, vzniká také při zásahu elektrickým proudem a při podchlazení.
Pokud člověk ucítí v hrudi prudkou bolest, která se začne šířit do paže a až do spodní čelisti, jsou mu podle Rochmana rady z kurzů první pomoci k ničemu - tam se učil zachraňovat jiné. Sám si může pomoci tím, ze bude opakovaně a velmi silně kašlat.
Před každým zakašláním se však musí hluboce nadechnout, kašlat musí zhluboka a dlouze, jako by chtěl hluboko z plic vykašlat hlen. Kašlání se má každé dvě vteřiny opakovat, dokud se pravidelný chod neobnoví, nebo dokud nepřijde pomoc.
Podle Rochmanova vysvětlení hluboké vdechy dodají do plic kyslík a pohyby při kašli stlačují srdce a udržují krevní oběh. Tlak na srdce pomůže obnovit řádný rytmus.
"Někdy se dá fibrilace přerušit úderem do hrudníku. Pokud by pacient stihl zakašlat na začátku, někdy se podaří chvění přerušit, stejně jako úderem," uvedl Kautzner.
Při fibrilaci komor nevypuzují komory žádnou krev, krevní oběh se zastavuje a člověk je ohrožen na životě. Naopak vážnější ohrožení neznamená fibrilace síní, neboli jejich míhání. Projevuje se nepravidelným tepem a je častá u starých lidí s ischemickou chorobou srdeční.
Naďa Myslivcová - ČTK
Související produkty na 001shop.cz:
Komentáře
Jak je to doopravdy[/b] se samozáchranou kašláním vysvětluje na serveru [url=http://www.zachrannasluzba.cz/zajimavosti/07_resuscitace_kaslanim.htm][b]ZACHRANNASLUZBA.CZ[/url] dr. Ondřej Franěk ze Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy Z uvedeného článku cituji několik bodů:
Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Účinek kašle pro udržení funkčního oběhu krve při náhlé zástavě oběhu je skutečně pozorován, ale pouze ve velmi specifické situaci: jde o epizodické zprávy z katetrizačních laboratoří u pacientů, ležících v klidu na lůžku, jejichž srdeční akce je monitorovaná přístroji a vznik fibrilace je tudíž okamžitě rozpoznán. I za těchto optimálních podmínek (okamžité rozpoznání, klid, poloha vleže minimalizující potřebný tlak krve) může ale tento postup překlenout dobu v řádu sekund nebo nejvýše desítek sekund, nutnou pro provedení defibrilace elektrickým výbojem.
Naopak případ udržení funkčního oběhu kašlem v reálném životě mimo výše zmíněné velmi specifické podmínky nebyl nikdy popsán. V experimentu se psy z roku 1982 (Bircher, Safar a spol., Critical Care Medicine No 10, Vol. 2, str. 104 - 107) došlo při uměle navozeném kašlaní po zástavě oběhu k prodloužení doby do úplného vyhasnutí aktivity mozku zhruba na trojnásobek, což by v reálném životě odpovídalo prodloužení intervalu do nástupu bezvědomí u ležícího pacienta z obvyklých 10 sekund na 25 - 30 sekund. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze tedy tvrdit, že člověk postižený fibrilací ztratí vědomí dříve, než si vůbec uvědomí, co se děje, a i kdyby začal okamžitě kašlat, vznik bezvědomí oddálí nejvýše o sekundy.
Pokud bychom se tedy v popsané situaci řídili textem mailu a rozhodli pokračovat v jízdě autem, svým jednáním bezprostředně ohrožujeme sebe i své okolí !!!
Jakékoliv „preventivní“ intenzivní kašlání při vzniku příznaků infarktu (svíravá bolest za hrudní kostí, opocení, nevolnost, dušnost apod. - viz výše) může naopak vést vlivem zvýšené fyzické námahy ke zhoršení situace - ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku náhlé zástavy oběhu.
V textu zmiňovaný "JOURNAL OF GENERAL HOSPITAL ROCHESTER" neexistuje. Všeobecná nemocnice v Rochesteru navíc vydala prohlášení, v kterém odmítá, že by se v posledních 20 letech v jejích oficiálních materiálech objevila jakýkoliv zmínka na toto téma.
ze stránky http://www.hoax.cz/hoax/jak-prezit-infarkt/
- Odpovědět
Pošli odkaz